|
 TetováníTetování není v současné době ničím výjimečným. Vytetovaným obrázkem na kůži se dnes může pochlubit velké množství lidí. Kromě ryze dekoračního využití se tetování uplatňuje také v kosmetice, popř. ve zdravotnictví. Podle způsobu vzniku rozlišujeme tetování traumatické (poúrazové), dekorativní a terapeutické, které slouží k zakrytí některých kožních vzhledových vad a které je dnes postupně nahrazováno permanentním make-upem.
Traumatická tetování vznikají vniknutím nerozpustných pigmentů do kůže a podkoží při úraze. Vzhledem k tomu, že pokožka je většinou zjizvená, jsou barevné částice nepravidelně a různě hluboko uloženy v tkáni. Jejich případné odstranění je proto velmi komplikované. Rozsáhlé tetováže vznikají např. po výbuchu, drobnější např. v důsledku pádu z kola či z motorky. Dekorativní tetování měla původně rituální význam a často byla také znakem příslušnosti k určité rodové nebo kmenové skupině. Nejstarší tetováže pocházejí z Egypta, Číny a Japonska. Tetování znamenalo zkrášlení, ale např. i známku udatnosti. Dnes se lidé nechávají tetovat zejména pod vlivem módy nebo se prostě jen chtějí odlišit od ostatních. K tetování se používá rumělka, saze, tuš, indigo, oxidy železa a chromu, kobalt, také zlatý či stříbrný prášek nebo latexové barvy. Elektrické tetovací jehly umožňují zavedení pigmentu do téměř stejné hloubky. Po tetování obvykle vznikne reaktivní zánět se zarudnutím a otokem, který po několika dnech zmizí a stroupky z vpichů odpadnou. K tvorbě jizev prakticky nedochází a komplikace jsou zcela vzácné. Permanentní make-up se používá k zakrytí vzhledových vad, nabízí možnost trvalejšího nalíčení, ale může sloužit i k vytváření různých obrázků, symbolů a znaků, jako je tomu u dekorativního tetování. Rozdíl těchto dvou metod tkví především v kvalitě barev a v technice provedení. Zatímco dekorativní tetování je trvalého rázu, u permanentního make-upu se během tří až pěti let barvy postupně vytrácí až úplně vymizí. Zda dochází k jejich rozpadu a vyplavení ze škáry, nebo dochází k postupné ztrátě intenzity barvy a vyblednutí, není přesně dokázáno. Před výkonem je nutné pokožku potřít dezinfekčním i anestetickým přípravkem. Prostřednictvím elektrické pistole, která zavádí jehlu do kůže, se aplikují přírodní barviva s příměsí glycerolu či alkoholu. Škála barev je veliká a navíc je lze míchat mezi sebou. Je však nutné počítat s tím, že u každého se odstín barvy může měnit jednak podle typu pleti, jednak podle síly a kvality pokožky. Odstranění každého tetování je obtížné a problematické. Nejčastěji se odstraňuje laserovými paprsky, které barvivo rozbíjí. Pokud nedojde k úplnému odplavení pigmentu z kůže, zůstávají různě barevné, většinou mírně našedlé skvrny. Další metodou odstranění je obroušení. Vzhledem k tomu, že se musí provést až do škáry, kde je pigment uložen, vzniká po odhojení vždy jizva.
 |
Pleť 
RSS feed Komentáře