I přesto, že se v současné době těší stále větší oblibě čaj zelený, zaujímá černý čaj i nadále v prodeji a spotřebě přední místo. Statistiky dokazují, že z celkového množství čaje zkonzumovaného ve světě, připadá na druhy čaje černého osmdesátiprocentní podíl. A není divu, vždyť černý čaj, který byl známý dávno předtím, než západní země objevily čaj zelený, se vyznačuje vysoce prospěšným působením na lidské zdraví.
Černý čaj se stejně jako čaj zelený či bílý vyrábí z lístků rostliny Camellia sinensis, rozdílný je však způsob jejich dalšího zpracování. Lístky, určené pro přípravu černého čaje, totiž procházejí delší oxidací. Po sklizni a zavadnutí se svinují, přičemž dojde k popraskání jejich stěn a k uvolnění buněčné šťávy. Následuje fermentace, což je přirozený kvasný proces, při kterém dochází k oxidaci buněčné šťávy a ke změně chemických i chuťových vlastností čaje. Lístky tímto také získávají svoji typickou tmavohnědou či měděnou barvu. Poté jsou v sušicích pecích vystaveny proudu horkého vzduchu, aby se odpařila zbývající voda a buněčná šťáva na lístcích zaschla. Po spaření se zaschlá šťáva uvolní a vznikne povzbuzující nápoj s blahodárnými účinky na lidský organizmus.
Zemí původu černého čaje je Čína, kde je známější spíše pod názvem červený čaj. Staří Číňané jej používali k léčbě trávicích či kožních obtíží a nižším vrstvám obyvatelstva sloužil jako barvivo na látky. Vzhledem k tomu, že tento druh čaje si udržuje svoji vůni po několik let, byl také hojně využíván jako důležitá obchodní komodita. V Mongolsku, Tibetu a na Sibiři se uplatňoval jako měna dokonce až do devatenáctého století.
Černé čaje můžeme dělit jednak na černé čisté čaje, černé ochucené čaje, směsi černých čajů, černé čaje bez kofeinu a na černo-zelené čaje, jednak na čaje listové, zlomkové, drcené a práškové. V současnosti se setkáme především s velkým množstvím ochucených černých čajů, jelikož jednou z vlastností tohoto druhu čaje je vázat na sebe různé vůně. Proto se na pultech obchodů hojně objevují jedinečné směsi obohacené o sušené květy či bylinky. Pro označení kvality černých čajů se používají zkratky, které mají svůj původ již v koloniálních dobách, kdy většinu čajového trhu ovládalo Holandsko a Anglie. Jedná se o zkratku několika slov vyjadřujících velikost a vzhled čajových lístků.
Popularitu černého čaje mimo jiné podpořily i mnohé vědecké studie, které dokázaly, že tento čaj je skutečným zázrakem. Obsahuje totiž množství prospěšných látek, mezi které patří jednak kofein. Ten je v černém čaji bohatě zastoupen a povzbuzuje mozkovou činnost, aniž by zatěžoval srdce a krevní oběh. Další prospěšnou látkou jsou třísloviny, které mají příznivý vliv na trávicí trakt a kardiovaskulární systém. Pití černého čaje přispívá k prevenci srdečních chorob a infarktu a dokáže také vyrovnat zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi. Čaj je prospěšný i při průjmových a horečnatých onemocněních, protože mírní křeče a podporuje pocení. V černém čaji najdeme také mnohé vitamíny, zejména B1, B2, C a A, minerální látky, hlavně fluor a draslík, také éterické oleje a aromatické látky, které zklidňují nervový systém a stimulují duševní činnost.