Vzpomeňme na pohádku o Šípkové Růžence, která spala sto let klidným spánkem a po probuzení zůstala stejně mladá a svěží jako kdysi. O pár desítek let mladšímu princi tak snad ani nevadilo políbit stoletou zachovalou krasavici. Pohádky jsou skryté metafory a kus Růženky může být vlastně v každém z nás již při obvyklém ulehnutí do peřin. Během spánku se totiž vyplavuje hormon zvaný melatonin – hormon zdraví a mládí. Asi nejvyšší hladina hormonu je u tříletého dítěte, s věkem se pak jeho množství v těle snižuje. Během stárnutí jeho produkce klesá s nímž klesá také schopnost přirozené regenerace buňek.
Jedná se o hormon, který vzniká v těle zejména v noci během spánku a dává tělu impulzy o tom, v jakém ročním období se nachází, jak dlouhý je den a kdy je čas jít spát. Je jedním z ukazatelů našich biologických hodin, na jejichž správném průběhu se podílí. Melatonin se tvoří v mozku ve žláze s vnitřní sekrecí odborně zvané epifýza, neboli šišinka. Během zimního období, kdy se prodlužují noci a dny zkracují se melatonin vytváří dlouhodobě a pozvolna.
Melatonin má také svůj význam pro udržování pravidelnosti biorytmů. Působí při navozování hlubokého spánku. Navečer, kdy již je čas jít ulehnout vlivem zvýšené produkce tohoto hormonu, dochází k prokrvení článků prstů na nohou a rukou. Díky tomu se nám příjemně usíná. S příchodem rána se pak cévky pomalu stahují a zvyšuje se tělesná teplota. Ať se již řadíte mezi chronotyp sovy či ranních skřivanů, vědci doporučují vždy chodit spát před půlnocí. Hodina spánku před půlnocí je totiž až dvojnásobně intenzivnější než hodina spánku po půlnoci.
Melatonin dále může mít vliv také na naši náladu, podobně jako třeba sluneční světlo.
Je zajímavé, že tento hormon má také vliv na sexuální chování a to zejména u žen v první části cyklu, jelikož podněcuje produkci dalších hormonů aktivizujících pohlavní orgány. Krom toho se spekuluje také o jeho antikoncepčních účincích, což však ještě nebylo jasně prokázáno.
Pozitivní vliv melatoninu je také ten, že zbavuje tělo tzv. volných radikálů, které jsou velmi škodlivé a s nimiž souvisí vznik rakovinného bujení. Dá se tedy říci, že melatonin dokáže tělo před těmito radikály ubránit a působí tak proti rakovině.
Účinky melatoninu jako dopňku potravy zatím nebyly patentovány, ačkoli jeho význam pro lidský organismus je zřejmý. Hormon melatonin si zdravý jedinec přirozenou cestou vytváří sám, jeho podávání by mohlo mít význam zejména u seniorů, u nichž se vyskytují problémy s biorytmy a spánkovými procesy. Užívání tohoto hormonu jako potravinového doplňku se však stalo doslova hitem v USA a Velké Británii, kde je na trhu běžně k dostání. Otázkou však zůstává, zda není lepší vydat se cestičkou přirozenosti, než propadat aktuálním moderním trendům.