Naše životospráva

Naše životospráva

Když hovoříme o životosprávě, myslíme tím dodržování zásad správné výživy. Různé diety, kalorie a jouly jsou v poslední době často rozebíranými tématy v našich rozhovorech. Ženy mývají často hrůzu z toho, aby neztloustly, protože je známo, že tloustnout znamená stárnout. Dříve lidé jedli, co měli, a byli rádi, když toho bylo dost. Ale ani typický český jídelníček nebyl zpočátku 20. století ideální. Zeleniny v něm totiž bylo opravdu pramálo. Dnes se u nás vaří nejen po česku, ale i po čínsku, po indicku a po francouzsku. Náš jídelníček je postupem času pestřejší a bohatší. Správná výživa se stává předmětem zájmu lékařů a poznatky vědy se dostávají do povědomí široké veřejnosti. Dnes už každý ví, že hlavní živiny, které člověk z potravin přijímá jsou – bílkoviny, tuky, sacharidy. Také musí mít každý dostatek vitaminů a nerostných látek, abychom byli dost zdraví.

Vláknina je v poslední době často rozebírána, hlavně z obchodních důvodů. Její podstatou je hlavně celulóza, která je běžnou stavební součástí všech rostlinných buněk. Dostáváme ji ve všech zeleninových jídlech, v luštěninách, v bramborách, ovoci a obilninách. Nejvíce jí je v obilninách, které jsou docela zbavené slupek, proto je třeba více vlákniny v tmavém chlebě než v bílém. Vláknina nemá žádnou výživnou hodnotu, protože ji tělo nemůže strávit. Přesto je ale pro trávení velice důležitá. Kdybychom jedli jen samé výživné potraviny, které tělo skoro bez zbytku stráví, bylo by ve střevech málo obsahu a svalovina střevní stěny by neměla dost podnětů k činnosti. Nestravitelné látky naplňují a rozpínají trávicí trubici, podněcují ji ke správné pohyblivosti a působí tak proti zácpě.

Pokud by měl člověk málo vlákniny, může její příjem zvýšit formou dieteckých přípravků s obsahem obilných otrub. Jíst by se vlastně mělo od všeho trochu. Důležitou otázkou je, kolik by toho měl člověk sníst. Často se totiž stává, že lidé nemají hlad, ale chuť. Pokud by člověk jedl jen tehdy, když má hlad, a přestal jíst, jakmile se pocit hladu utišil, nemohl by být nikdy tlustý. Dobré jídlo znamená pro každého z nás prožitek, který si mile rád dopřeje. Každý z nás musí mít přece alespoň nějaké potěšení. Lidé, kteří jsou nespokojení, zklamaní, osamělí, se vždycky jen mohou obklopit různými dobrotami, sednout si k nim a vklidu je jíst.

Tloušťka lidí není způsobena přejídáním, ale může mít i jiné důvody, a proto je rozumné v případě větší nadváhy se začít radit s lékařem o případném léčení.

Dalším „problémem“ je pití. Člověk by měl pít, když má žízeň, tak dlouho, dokud má žízeň.. Pít se má hlavně čistá voda. Ve skutečnosti je to všechno trochu jinak. Obvykle pijeme mnohem méně, než bychom měli, alespoň když jde o čistou vodu a nealkoholické nápoje. Stejně jako jídlo a pití je pro organismus důležité vyprazdňování. Správně bychom se měli ráno v klidu nasnídat. Naplnění žaludku je signálem pro další oddíly trávicí soustavy, aby se jejich obsah posunul, a tak za chvíli vznikne pocit nucení na stolici. U mnoha lidí však pocit nucení není příliš nápadné a při ranním spěchu se často zanedbá.

Spánek je velmi důležitý pro naši krásu i zdraví. Obličej s očima jako škvírky, s oteklými očními víčky  s modrými kruhy pod očima jde velmi těžko vylepšit líčením. Dospělí lidé spí denně asi osm hodin, děti podstatně více. V období velké duševní aktivity mohou někteří spát i méně, třeba jen 3 až 4 hodiny, ale jen po přechodnou dobu. Jinak by se brzy projevily příznaky vyčerpání. Duševní činnost většinou spánek zkracuje, tělesná naopak spánek prohlubuje a urychluje usínání.

Většina lidí chodí spát mezi 22. – 24. hodinou. Do této doby bývají plně aktivní a jsou schopni i duševní práce. Se vstáváním mývají velké potíže. Trvá jim alespoň dvě hodiny, než se dostanou plně do tempa. Nevadí jim, když v kruhu přátel probdí větší část noci. Ráno si zase přispí a všechno je v pořádku.