Sychravé zimní měsíce v nás obvykle nevyvolávají jen různé negativní pocity, ale i touhy skočit někam do tepla a odreagovat se. Takovým prostředkem odreagování se a nabrání nových sil je právě sauna, která nám navíc může výrazně upevnit zdraví a pomoci při léčbě některých onemocnění. Tyto poznatky však nejsou žádnou novinkou, protože saunu, i když v částečně odlišné podobě, lidé údajně využívali již v pravěku!
Počátky sauny, tak jak ji známe z dnešní doby, najdeme v severských zemích, zejména ve Finsku, kde má saunování dlouhou tradici a je každodenní samozřejmostí. Samotné slovo sauna pochází z finštiny a označuje lázeň, která je typická střídavým pobytem v horkém a následně v chladném prostředí. Původní finské sauny, vystavěné z otesaných klád, neměly okna ani komín, kouř odcházel úzkými průduchy a stěny byly černé od sazí. S parními procedurami se však můžeme setkat i v jiných částech světa. Dlouholetou tradicí se pyšní také v Rusku, v pobaltských republikách, ve střední nebo v severní Americe.
U nás se první sauny začaly objevovat v průběhu třicátých a čtyřicátých let minulého století jako součást hotelových a léčebných zařízení. Teprve v devadesátých letech, kdy k nám o saunování začalo pronikat čím dál více informací, začali lidé vnímat saunu jako prostředek relaxace a ne jako léčebnou proceduru. Mnozí si ji dokonce přáli mít doma, a tak začal velký rozmach saunování i u nás.
Příznivých účinků sauny může využít každý zdravý člověk, u nemocných musí rozhodnout lékař. Návštěva sauny se však striktně nedoporučuje lidem, kteří trpí akutními či chronickými onemocněními se známkami aktivity nemoci. Při každém saunování bychom měli dodržet několik základních pravidel, abychom předešli možným komplikacím nejčastěji v podobě malátnosti a nevolnosti. Nejdůležitější je nechodit do sauny bezprostředně po značné tělesné námaze, po těžkém jídle nebo naopak s prázdným žaludkem. V průběhu saunování se nedoporučuje přijímat tekutiny, k jejich doplnění by mělo dojít až po skončení procedury. V žádném případě se nedoporučuje pít alkohol. Nejvhodnější jsou ovocné šťávy, minerálky nebo bylinné čaje, které nám dodají zpět vyplavené vitamíny a minerály.
Před vstupem do sauny by se měl každý návštěvník řádně osprchovat a hlavně osušit, aby do potní místnosti nevniklo příliš mnoho vlhkosti. Při samotném saunování se doporučuje poloha v leže, která umožní rovnoměrné ohřívání organizmu. Dobré je zapojit automasáž nebo drhnutí pokožky pomocí různých kartáčů, žínek či větviček. To umožní otevřít kožní póry, kterými se pak budou veškeré nečistoty lépe vyplavovat. Délka pobytu v potní místnosti je různá, záleží na každém člověku. Obecně se pohybuje mezi 10-15 minutami.
Druhou fází je ochlazení. Nejpomalejší účinek má přechod na studený vzduch, rychleji působí studená sprcha a nejrychleji ponoření se do bazénku. Do ochlazovací lázně je však dobré vstupovat pozvolna, jinak může dojít k velice rychlému nárůstu krevního tlaku, který může poškodit cévy. Doba ochlazování je také individuální záležitostí. Tuto fázi však rozhodně ukončíme v okamžiku, kdy začneme pociťovat chlad nebo mrazení. Fázi ohřátí a následného ochlazení bychom měli v rámci jedné procedury vystřídat maximálně čtyřikrát. Samotné saunování je vhodné provádět alespoň jednou týdně a doba mezi jednotlivými procedurami by neměla překročit čtrnáct dní.
Pravidelné a správné saunování má na naše zdraví především výborné preventivní účinky. Posiluje imunitní systém a snižuje výskyt různých onemocnění. Bojuje proti infekcím horních cest dýchacích, pomáhá udržovat přiměřenou hladinu hormonů a výborně čistí organizmus od odpadních látek. Podporuje správnou činnost kardiovaskulárního a nervového systému, také pohybového aparátu a navíc působí příznivě i na naši psychiku. Pomáhá léčit nespavost, podrážděnost i některé psychické poruchy. A protože se při saunování odplavuje z těla voda a výrazně se prokrvuje pokožka, je sauna také výborným pomocníkem v boji s celulitidou.