Rozšířené žilky, metličky nebo také mikrovarixy podle statistik postihují každou druhou ženu. Potrápit však mohou i muže, dokonce i malé děti. Nejčastěji se objevují v oblasti obličeje, krku, dekoltu, na vnitřních stranách stehen, na lýtkách a v okolí kotníků. Vznik cévních rozšířenin je u většiny lidí podmíněn genetickou dispozicí. Jejich podstatou je špatné krevní zásobení kůže a následné oslabení žilní stěny. Obvykle se jedná pouze o kosmetický problém, ale v některých případech mohou metličky signalizovat závažnější cévní onemocnění.
Na obličeji se mikrovarixy zprvu tvoří v okolí nosu a na tvářích. Postupně se však mohou rozšiřovat dále. Obvykle jsou dědičné, ale jejich tvorba může být zapříčiněna i různými vnějšími vlivy, ke kterým patří výrazné zatížení kůže při slunění, nevhodná péče o pleť, alkohol, kouření, napařování nebo masáže obličeje podporující jeho prokrvování. Škodlivé je rovněž rychlé střídání teplot, které významně zatěžuje elasticitu cévních stěn.
Rozšířené žilky na nohou jsou výraznější, delší, a proto mnohdy problematičtější. V konečném důsledku mohou vést až k porušení funkce cévního systému v dolních končetinách. Jejich vznik je opět ve většině případů podmíněn geneticky, ale existuje spousta rizikových faktorů, které tvorbě napomáhají nebo stav mikrovarixů zhoršují. K těmto faktorům zejména patří:
- zátěž při dlouhodobém stání
- špatná životospráva
- nadváha
- sedavý způsob života
- těhotenství
- působení vyšších teplot (sauna, koupele)
- nošení vysokých podpatků nebo naopak úplně nízkých bot
- zvedání těžkých břemen.
Na rozšířené žilky můžeme vyzrát hned několikerým způsobem. V první řadě je důležitá prevence. Osoby náchylné k jejich tvorbě by měly dbát o pestrost stravy, omezit kořeněná jídla, vyhnout se alkoholu a cigaretám a udržovat si přiměřenou tělesnou hmotnost. Vhodné jsou masáže končetin studenou vodou, které přispívají ke zlepšení cirkulace krve. Doporučuje se plavání, jízda na kole, procházky a nošení kompresních punčoch. Při projevech onemocnění cévního systému je dobré užívat vitamin C, rutin a hlavně tzv. venofarmaka. Tyto léky zabraňují vzniku zánětů a krevních sraženin, zmírňují otoky a celkově upravují funkci cév.
K radikálnímu odstranění mikrovarixů se nejčastěji používá tzv. skleroterapie. Jedná se o léčebnou metodu, při níž se jehlou do rozšířených žilek na nohou vstříkne sklerotizační roztok. Ten podráždí vnitřní stěny cévy, způsobí jejich slepení a uzavře průtok krve. Ošetření je bezbolestné, pacienta nijak neomezuje a najednou je možné odstranit větší počet žilek. Provádí se obvykle v zimě nebo na podzim, protože za teplého počasí hrozí komplikace v podobě zánětů. Skleroterapie je sice nejlevnější, avšak není stoprocentní. Může se stát, že uzavřená cévka bude pod kůží trvale prosvítat, což je kosmeticky nevhodné.
Kromě skleroterapie je nejvyhledávanější metodou odstranění žilek cévním laserem. Používá se jak na obličej, krk a dekolt, tak na dolní končetiny. Laserový paprsek, který je řízený počítačem, proniká k postiženému místu, kde reaguje s krevním barvivem, a za pomocí tepla stěny cévek slepí. Tímto způsobem je céva zničena a její zbytky tělo samo vstřebá. Zákrok je téměř bezbolestný, dá se přirovnat k slabému štípnutí. Po ošetření se na kůži mohou objevit drobné skvrnky, které však po krátké době vymizí.
Jestliže se nechcete podrobovat těmto radikálním metodám, nabízí se ještě jedno řešení v podobě speciálních kosmetických přípravků a aromaterapie. Problém s rozšířenými žilkami nevyřeší definitivně, ale výrazně jej zmírní, a navíc zabrání jejich dalšímu tvoření. Všechny přípravky je však nutné používat dlouhodoběji. Při aromaterapii se do postižených míst vtírají balzámy s obsahem silic a rostlinných olejů. V ostatních případech se obvykle jedná o krémy na obličej či tělo, které žilky opticky neutralizují, zklidňují podráždění a důkladně hydratují pokožku.