Poruchy spánku

Poruchy spánku

Spánek je jednou z nejdůležitějších lidských potřeb. Délka spánku je individuální a je ovlivněna řadou faktorů – např. genetika. Dospělý člověk obvykle spí 7 – 8 hodin denně. Některým jedincům ale stačí k odpočinku pouze 5 hodin spánku.

Poruchy spánku mají tři základní projevy – nespavost, nadměrnou denní spavost a abnormální chování či pohyby ve spánku (sem můžeme zahrnout i náměsíčnost). V poslední době se za nejdůležitější chorobu považuje syndrom spánkové apnoe, který bývá častou příčinou nadměrné denní spavosti. Postihuje ale pouze 2 % žen a 4 % mužů. Syndrom je banalizovaný často jako chrápání, ale je nutné ho léčit, protože může vést až k srdečním či cévním komplikacím. Zajímavé je, že sny jsou pro lidstvo zajímavé již od počátku, zato spánková medicína existuje pouze 40 – 50 let.

Projevy spánkových poruch:

Nespavost – prvními příznaky mohou být problémy s usínáním, častým buzením v noci či časným ranním probuzením s neschopností znovu usnout.

Nadměrná denní spavost – spánek člověka přepadá v nevhodném čase a v nevhodných situacích, spánek je nechtěný. Nadměrná denní spavost může být důsledkem špatného nebo nedostatečného nočního spánku. Může se ale jednat i o první příznaky „spavé nemoci“. Denní spavost lze označit jako lehkou, pokud pacient usne například při chůzi, těžkou, pokud pacient usíná při jídle nebo když mluví, katastrofickou, pokud usíná při řízení. Někteří lidé s těžkou denní spavostí tento příznak zlehčují a udávají spíš únavu a nevýkonnost.

Syndrom neklidných nohou – tato velmi častá choroba se projevuje nutností pohybovat dolními končetinami, které je doprovázeno nepříjemným brněním, bolestí, pálení, ale objevuje se i v klidu, typicky po ulehnutí do postele. Takovéto nutkání i nepříjemné pocity jsou zažehnány různými pohyby – potřepáváním, chůzí. Tyto příznaky zhoršují usnutí a člověk si stěžuje na nespavost. S touto chorobou jsou spojeny další problémy, například ve spánku pacient opakovaně pohybuje palci a pokrčuje dolní končetiny. Pohyby končetin se opakují cca každých třicet sekund a jsou spojeny s krátkým neuvědomělým probuzením. Spánek je nekvalitní, roztříštěný a pacient pak trpí nadměrnou denní spavostí.

Syndrom spánkové apnoe – nejčastější příčina nadměrné denní spavosti. Jedná se o opakované uzavření horních cest dýchacích ve spánku, které má za následek přerušení dýchání na deset či více sekund vedoucí k probuzení. Toto probuzení je většinou nevědomé. Spánek je nekvalitní. Lékaři ho nazývají spánkem s narušenou architekturou, protože kvůli opakovanému probouzení mu chybí hluboká stadia. Syndrom spánkové apnoe postihuje častěji muže než ženy. Příznaky: chrápání, neklidný spánek se zvýšeným pocením, někdy pocity dušení, pálení žáhy, časté noční močení. Ráno se lidé cítí tak, jako kdyby za celou noc nezahmouřili oko. Denní spavost je doprovázena pocity zhoršené paměti.

Vzácné spánkové poruchy:

Kataplexie – náhlá ztráta svalového napětí vedoucí k pádu, která bývá vyprovokována emocí pozitivní i negativní. Spánková obrna – znamená přechodnou neschopnost pohybu vázanou na usínání či na probouzení. Pocity nebezpečí, či že je v místnosti někdo další. Parasomnie – jedná se o poruchy probouzení nebo o poruchy přechodu mezi spánkovými stadii. Patří sem abnormální pohyby ve spánku, ale i poruchy snění. Náměsíčnost – porucha probouzení. Náhlé probuzení z hlubokého spánku, které je provázeno komplexním chováním ve stavu změněného vědomí. Tento stav si člověk ráno nepamatuje. Noční děsy – náhlé probuzení z hlubokého spánku provázeno pocitem strachu, pláčem, křikem. Spánková opilost – zmatenost při probuzení.

Poruchy spánku mohou způsobovat: užívání některých léků či návykových látek, degenerativní onemocnění mozku, některé léky proti vysokému krevnímu tlaku, analgetika typu brufen, poškození různých mozkových struktur (nádorem, zánětem, cévní příhodou). Vlastní nespavost může být vyvolána faktory vnitřními nebo vnějšími. Často je reakcí na stres, přehnaný strach z neschopnosti usnout.