Mokvavé ústní koutky sice častěji trápí děti nežli dospělé, ale v podstatě se s tímto problémem můžete setkat v jakémkoli věku.
Projevují se obvykle jako bolestivé trhlinky až drobné macerace v koutcích úst. Dochází při tom nejprve zarudnutí místa a následně k mokvání kůže, kde se potom vytvoří drobné prasklinky a ragády, které bývají překryty stroupky s krustičkami v barvě medu.
Nejde v pravém slova smyslu o kosmetický problém, ale v každém případě o záležitost krajně nepříjemnou. Protože postižené kotky svědí až k bolesti, postižení si je neustále olizují a zvlhčují, čímž nemocné místo neustále dráždí, infikují a v důsledku toho může vzniknout zánět, který se špatně hojí a často opakuje.
Příčin, proč tento problém vzniká, je mnoho a často se jedná o kombinaci několika z nich. Jednak jde o příčiny místní a jednak o komplexní. Z těch druhých je nejpodstatnější nedostatek vitamínů řady B, především riboflavínu a laktoflavínu, které jsou součástí enzymů ovlivňujících metabolické pochody v organismu. Dále lze mezi příčiny bolavých koutků přiřadit také nedostatek železa a účinky některých antibiotických léků na bázi tetracyklinu.
Mezi lokální příčiny počítáme potom především hygienické prohřešky, agresivní složení slin ale i nedostatečnou péči o chrup a infekce, zejména plísně.
Léčba této nepříjemné nemoci úst, respektive rtů, je především místní, i když musí být dbáno i na vyváženou stravu. K místním léčivům patří taková, která zajistí vysoušení a desinfekci mokvavých ložisek, dále bývá do organismu dodáván vitamín B a také železo, jehož případný nedostatek lékař zjistí podle krevního obrazu pacienta. V případě mykózy jsou předepisovány i protiplísňové přípravky.
Z kosmetického hlediska zde platí jediné pravidlo: pokud se nám nemoc ústních koutků objeví, ihned vynecháme kosmetické přípravky, a to až do úplného vyhojení. Jediné, co lze používat, je přírodní forma jeleního loje bez parfemace , který okolí „koutků“ vysušené léčbou zvláční. Pokud byly v době propuknutí nemoci použity například lesk na rty nebo rtěnka, raději potom zakoupíme nové, abychom citlivé místo případně neinfikovaly znova. Totéž platí i o jelením loji, který jsme aplikovaly v době hojení problému.